Stříbro
Pěkná barva, třpytivý kovový lesk, kujnost, snadná tavitelnost a další vlastnosti vedly k tomu, že se stříbro stalo velice oblíbeným a široce užívaným kovem.
Latinský název stříbra je argentum, což znamená bílý. V jeho jménu českém (ale i v řadě jazyků dalších) je však uchována paměť věků. Asyrský výraz sarpú označoval jednak srp, ale i Lunu, a u alchymistů byl i znakem pro stříbro. Později se tento symbol rozšířil i na bohyni Ištar, jejíž kult byl uctíván jak v Asýrii, tak i v Babylóně.
Chemická značka stříbra je Ag, což nám potvrzuje, že to je čistý prvek, a naše zkušenost říká, že je to jeden z nejkrásnějších přírodních kovů, podmanivý silným leskem a krásnou bílošedou barvou. Škoda jen, že se původní barva i lesk na vzduchu rychle ztrácejí. Stříbro pozvolna žloutne, hnědne, až úplně zčerná, protože se povleklo tenkou vrstvičkou sulfidu stříbrného, argentitu. Stříbro vyniká nad všechny kovy svou tepelnou i elektrickou vodivostí. Samo o sobě je velmi měkké, proto se používají především jeho slitiny s jinými kovy - mědí, zlatem -, a pak je jeho použití dalekosáhlé.